Ordinační hodiny

Po-Pá: 8.00 - 19.00

So: 9.00 - 12.00


Pohotovost: 604 957 560

Kontakty

Nerudova 1040

735 81 Bohumín (zobrazit na mapě)

Tel.: 604 957 560

Email: abvet@seznam.cz

Operace měsíce

Zánět uší nereagující na léčbu

13.1.2013

Na vzniku otitid (zánětu uší) se podílí celá řada faktorů. Obecně je lze rozdělit do 3 skupin:

1, Primární příčina - jedná se o přímé původce otitidy.

Zde můžeme zařadit - parazity - nejčastěji se vyskytující Otodectes cynotis(svrab), zánět se vyvíjí na základě hypersenzitivní reakce na sliny parazita.U psů stačí k vyvolání klinické otitidy pouze 2-3 jedinci. Tento původce je zodpovědný za 5-10% případů otitid externa u psů.

Cizí tělesa - zejména v letních měsících jsou častými příčinami otitid. Projevují se většinou akutním postižením jednoho ucha. Nejčastějšími cizími tělesy jsou travní osiny.

Trauma - nevhodným způsobem čištění zvukovodu, může dojít k poranění.

Hypersenzitivita - je běžnou příčinou perzistentních nebo rekurentních otitid

Autoimunitní onemocnění - častěji bývá postižen boltec než zvukovod

2, Predispoziční faktory - konfigurace ušního kanálu (převislé uši, nadměrné osrstění zvukovoduú, klima, macerace ušního kanálu, obstruktivní procesy (neoplazie, polypy, hyperplazie, akumulace sekretu, kongenitální stenózy..)

3, Udržovací faktory - bakterie - k jejich namnožení dochází v důsledku narušení mikroklimatu zvukovodu jakýmkoli výše uvedeným faktorem. Jakmile dojde k bakteriální infekci, zánět se zvýrazní a přetrvává. Mezi nejčastěji izolované bakterie patří G+ Staphylococcus intermedius, Stafylococcus a Streptococcus a z G- Pseudomonas aeruginasa, Proteus mirabilis, E.coli a Klebsiella sp.

Kvasinky - nejdůležitější z podílejicích se kvasinek na patologickém procesu v uchu je Malassezia pachydermatis.

Mezi klinické příznaky otitis externa patří pruritus (svědění) uší, třepání hlavou a někdy bolestivá reakce při dotyku v oblasti uší. Zarudnutí a edém ušního boltce a  zvýšena tvorba ušního mazu ve zvukovodu.

Otitis externa způsobená G- bakteriemi má většinou akutní nástup, je unilaterální, ulcerativní a spíše bolestivá než svědivá. Velmi často je tento stav spojen s předchozím koupáním, stříháním nabo přítomnosti cizích těles. Zánět, změna pH a vlhkost jsou hlavními předpoklady pro rozvoj Pseudomonas spp. Jelikož klinické příznaky jsou velmi závažné, málokdy jsou tyto případy prezentovány v chronickém stadiu. Otoskopicky lze nalézt spíše ulcerace než hyperplazii epitelu. V mnoha případech se proces šíří do středního ucha.

V diagnóze se opíráme o klinické vyšetření a hlavně o cytologické vyšetření stěru z ucha. Pokud se v cytologii prokáže přítomnost tyčkovitých bakterií, měl by být vzorek odeslán na bakteriologickou kultivaci a stanovení citlivosti k antibiotikům.

Po obdržení výsledků kultivace a citlivosti se nasadí specifická terapie, jestliže je současně přítomen zánět středního ucha, je současně indikováno celkové podávání antibiotik. Jelikož Pseudomonas spp. je citlivá na kyselé prostředí, je doporučeno používat čistící přípravky snižující ph.

Přítomnost Pseudomonád spp. bývá velmi často příčinou nehojící se rány po ablaci zvukovodu, proto je velmi důležitá přesná diagnostika a cílená terapie.

Na naší kliniku byl přiveden 2 letý bígl pro opakující se záněty v uších. V obou uších bylo otoskopicky zjištěno velké množství mazu, hyperemické zvukovody, bubínek v P uchu výrazně zakalený, na L bubínku již byla patrná mírná perforace. V cytologii ušního mazu bylo prokázáno výrazné množství bakterií,neutrofily a epitelie. Vzhledem k perforaci bubínku byl nasazen celkově ciprofloxacin a do P ucha kapky Aurizon. Za 14 dní byl bubínek v L uchu celistivý, v obou uších bylo jen nepatrné množství mazu a zvukovody byli klidné. Ciprofloxacin byl podáván celkově 4týdny, a aurizon 2týdny.

Do měsíce po vysazení antibiotik se zánět bohužel vrátil. Zvukovody byli hyperemické, na sliznici se objevily papulky, zmnožení bílého mazu, zůžené zvukovody. V cytologii nález degenerovaných neutrofilů +++, epitelie +, stěr z ucha jsme poslali na bakteriologické a mykologické vyšetření. Z bakteriologického vyšetření nám byla potvrzena přítomnost Pseudomonas aeruginasa +++, citlivá na ciprofloxacin, marbofloxacin,gentamycin, neomycin, polymyxin B a tetracyklin. Nasadili jsme tedy ciprofloxacin v maximální možné dávce, čištění uší okyselujícím roztokem a lokálně mikonazol,prednisolon a polymyxin B. Stav se postupně zlepšoval, po měsící byla provedena kontrolní bakteriologie s negativním výsledkem, celkově byli antibiotika podávaná 6 týdnů.

Nyní po ukončení terapie je stav dobrý.