Ordinační hodiny

Po-Pá: 8.00 - 19.00

So: 9.00 - 12.00


Pohotovost: 604 957 560

Kontakty

Nerudova 1040

735 81 Bohumín (zobrazit na mapě)

Tel.: 604 957 560

Email: abvet@seznam.cz

Operace měsíce

TEN (toxická epidermální nekrolýza)

28.12.2011

Toxická epidermální nekrolýza je vzácné, akutní imunologické onemocnění způsobeno mnohými vyvolávajícími faktory. Základním projevem tohoto onemocnění je nekróza keratinocytů. V etiologii TEN se předpokládají hypersenzitivní reakce vyvolané léky, neoplaziemi, infekcí, toxiny a jinými systémovými onemocněními, může být také idiopatické. Klinicky se toto onemocnění projevuje vezikulobulózními změnami, nekrózami a vředy lokalizovanými kdekoli na kůži. Nikolského fenomén je pozitivní. Značná je také bolestivost kůže, běžnou součástí je pyrexie, anorexie a deprese,v pozdější fázi může dojít i k sepsi. Diagnostika je založena na anamnéze, klinický příznacích a kožní biopsii. Z diferenciálních diagnoz je nutné vzit v úvahu folikulitidu, dermatofytozu, demodikozu a jiná vezikulobulózni onemocnění, pemfigus, pamfigoid, systémový lupus erytematosus a lymforetikulární neoplazie. Terapie je založena na odstrenění vyvolávající příčina, pokud ji lze určit. Je vhodné doplnit i podpůrnou terapií - rehydratace a antibiotická terapie ( v důsledku ztráty bílkovin, elektroytů, tekutin a možnosi sepse). V některých případech lze doporučit použití kortikoidů, které po regresi postupně vysazujeme.

Na naší kliniku byl referován pacient z diagnózou otitis externa bilateralis nereagující na léčbu. Jednalo se o 3 letou fenu briarda, která přišla k veterináři se zánětem v obou uších, po týdenní léčnbě lokálně podávanými ušnimi kapkami Surolan, se stav stále zhoršoval, feně z ucha vytékala hnisavě - krvavá tekutina, fena byla nervozní,apatická, měla zvýšenou teplotu. Veterináři tento připravek zaměnili za jiné otologikum a přidali celkově antibiotika a jednorázově kortkoidy. Stav se začal mírně z lepšovat , přesto přetrvával velmi výrazný výtok z obou uší. Při příchodu na naše pracoviště byla fena aktvinější, bez teploty,bez zvětšených mízních uzlin. Ušní boltce byli hyperemické, pokryté strupy, zvukovody hyperemické, edematozní, se zvýšeným obsahem mazu. Po výplachu uší a odstranění nadbytečného mazu byla patrna bilaterálně perforace bubínku, RTG vyšetřením jsme vyloučili poškození vnitřního ucha. Vyšetření krve poukázolo jen na zánětlivou reakci organismu. Vzhledem k momentálnímu stavu pacienta jsem nasadili celkově antibiotika-ciprofloxacin-po dobu minimálně 6týdnů a lokální ošetřování boltců Surolanem. Při kontrole po 2 dnech došlo k výraznému zhoršení stavu - fena měla teplotu 39,6, na obou ušních boltcích byly fragilní pustuly, buly až krusty, u obou uší vytékala krvavá tekutina. V cytologickém nálezu převažovali nedegenerované neutrofily,erytrocyty a kvasinky,bez nálezu bakterií. Vzhledem k anamnéze a vývoji klinických příznaků jsme vyloučili bakteriální zánětlivé onemocnění ušních zvukovodů a předpokládali jsme imunitní onemocnění-zejména jsme zvažovali toxickou epiteliální nekrolýzu a pemfigus foliaceus. Histopatologickým vyšetřením vzorku kůže odebraného z postižených ušních boltců nám byla potvrzena hypersenzitivní reakce organismu na podání léku ( Vezikulární intraepidermální a subepidermální dermatitida s granulomatózní vaskulitidou). Podávání Surolanu jsme okamžitě přerušili a nasadili podpůrnou terapii - infuze, antibiotická clona ciprofloxacinem a lokálně bactrobanem. Léčbu jsme doplnili i perorálním podáváním prednisonu. Po týdenní léčbě došlo k výraznému zlepšení stavu, ušní boltce byli suché, bez nových pustul a ve fázi hojení. Pacienta jsme odeslali zpátky k ošetřujícímu veterinárnímu lékaři s doporučením nepoužívat u této fenky látky obsažené v ušních kapkách Surolan.