Péče o zuby u psa

Zubní kámen, strašák nejen ústní dutiny

Nemoci zubů a parodontu se řadí mezi nejčastější zdravotní problémy malých zvířat. Mnohdy toto onemocnění končí nejen nepříjemným zápachem z tlamy a kosmetickým deficitem, ale může ovlivnit také celkový stav zvířete. Bakterie, které se skrývají pod „skořápkou“ zubního kamene mohou napadat i dásně a tím se šířit do krevního řečiště. Moc rády se pak usazují například v ledvinách, nebo na srdečních chlopních. Není tedy divu, že se u psů se zubním kamenem často setkáváme i se slyšitelným srdečním šelestem. U člověka byla prokázána přímá souvislost mezi periodontálními  chorobami a zvýšeným výskytem kardiovaskulárních chorob, cukrovky a plicních onemocněních. U společenských zvířat již také existují studie, které dokazují tutéž souvislost.

Kdy Váš mazlíček začíná trpět onemocněním zubů?

Periodontálního onemocnění si ze začátku nemusíte všimnout, jelikož psi přes již probíhající zánět nevykazují výraznou bolestivost. Majitelé pak mnohdy přichází se slovy, že jejich čtyřnohému kamarádovi „jen“ více smrdí z tlamy. Někdy si majitelé mohou všimnout změny chování (mazlíček je klidnější, nebo naopak agresivnější, kočka se vyhýbá tvrdému jídlu, pes přestává jíst…) Takové chování vždy povede lékaře ke kontrole dutiny ústní. Během rutinní návštěvy veterináře je možné posoudit stav chrupu pouze z vnějšku. Důkladné vyšetření chrupu je možné provést jen pod bezpečnou anestezií. Často je také nutné provést rentgenologické vyšetření, které pomůže detekovat změny v okolních tkáních a na samotných zubních kořenech.

Nejčastější zubní a periodontální onemocnění psů

Zubní kámen

Většina majitelů zvířat věří, že zubní kámen je problém a jeho odstranění problém vyřeší. Ale tato problematika není tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Skutečným nepřítelem je totiž zubní plak, který se usazuje na povrchu zubů, kde vytváří „útočiště“ bakteriím. Pokud nedbáme na jeho preventivní odstranění, dochází k jeho mineralizaci a vzniká žlutohnědý zubní kámen, který způsobuje narušení závěsného aparátu zubu, který ústí v „odchlípnutí“ dásní a může vyústit v jejich zánět, parodontózu a mnoho dalších onemocnění. Proto je pravidelné domácí ošetření zubů tak důležité.

Parodontální onemocnění

Parodont je tkáň, která obklopuje a ukotvuje zub. Onemocnění parodontu vede k uvolnění zubů a následně k jejich ztrátě. Léčba spočívá hlavně v každodenní hygieně, kdy odstraníme bakteriální plak. Pokud je nemoc již ve vysokém stádiu nevyhneme se lékařskému ošetření. V případech těžkého parodontálního onemocnění může být extrakce postiženého zubu nevyhnutelná.

Absces

Absces může vzniknout vlivem pokročilého stavu zánětlivých změn parodontu, poškozením korunky a odhalením zubní dřeně nebo chronickou gingivitidou. Klinicky se pak může projevit nechutenstvím, apatií, v pokročilých fázích i výrazným otokem tlamy. V případě masivního zánětu může dojít až fistulaci (provalení) zánětlivého ložiska na povrch a výtoku hnisavého sekretu. Tento problém již vyžaduje chirurgický zákrok v kombinaci s antibiotickou a analgetickou terapií.

Fraktury zubu

Zuby zvířat jsou schopné vydržet obrovské zatížení působící ve směru podélné osy zuby. Jakmile však dojde k extrémnímu zatížení zubů mimo uvedenou osu, výsledkem může být fraktura zubu.

Terapie se odvíjí od toho, zda je nebo není odhalena i dřeňová dutina zubu. Při jejím odhalení může bez vhodného ošetření dojít k rozvoji pulpitidy (zánět zubní dřeně) nebo její nekrózy, což je spojeno s výraznou bolestivostí a je potřeba chirurgicky zakročit a provést s ohledem na stav onemocnění a věk jedince přímé překrytí dřeně, léčbu kořenových kanálků, nebo extrakci zubu.

Ultrazvukové čištění zubů

Jedná se o profylaktické ošetření zubů, které se provádí v anestezii. Proto se doporučuje před tímto zákrokem provést základní klinické vyšetření zvířete, které lze doplnit o vyšetření krve, umožňující zhodnocení funkce jednotlivých orgánů, které v anestezii podléhají většímu zatížení. V případě jakýchkoliv funkčních odchylek pak lze anestezii upravit na míru konkrétnímu pacientovi tak, aby byla k dotčeným orgánům maximálně citlivá. Během zákroku je zvíře intubováno, aby se zabránilo aspiraci vody do dýchacích cest. První fáze zákroku spočívá v důkladném posouzení stavu ústní dutiny a zubů, následuje odstranění zubního kamene a bakteriálního plaku. Ošetření se zakončuje výplachem dutiny ústní desinfekční tekutinou, abychom odstranili všechny nečistoty z úst. V některých případech nevyhneme dalším zásahům do dutiny ústní např. extrakci zubů.

Jak můžeme zabránit zubním problémům?

Bakteriální plak se začíná usazovat několik hodin po zákroku, proto je vhodné abychom tomu včas zabránili. Nejúčinnější metodou je každodenní čištění zubů měkkým kartáčkem a pastou vhodnou pro zvířata. Lidské pasty obsahují velké množství fluoru, které mohou při jejím pozření vyvolat dysbalanci mikroprvků v těle a tím vyvolat další potíže. Je důležité dbát na pravidelnost. Nemá smysl čistit dutinu ústní jednou za pár dní, protože pak již dochází k mineralizaci plaku.

Mezi populární podpůrné prostředky při péči o dutinu ústní, a chrup zejména, patří různé potravinové doplňky. Ať už se jedná o prášek z mořských řas nebo dentální tyčinky, vždy je vhodné mít na paměti při jakém stavu zubů k jejich použití saháme a v souvislosti s tímto je potřeba mít přiměřená očekávání.

U zubů s rozvinutým zubním kamenem se bude jednat o “vyhozené peníze”, naopak jestliže jsou zuby Vašeho mazlíčka ve výborné kondici, může být použití doplňků při péči o chrup prospěšné.

Závěrem jedna malá rada. Čištění zubů v domácích podmínkách je velice jednoduchý a hlavně účinný způsob jak snížit pravděpodobnost, že budete při péči o chrup potřebovat služby veterináře. Když už však bude lékařské ošetření potřebné, zvolte veterinární pracoviště, se kterým máte dobré zkušenosti, případně takové, na které máte dobré reference. Při výběru by Vás mělo zajímat, zda je stomatologie pro pracoviště jedna z významných odborností, nebo jen okrajová záležitost. Pamatujte, že ne na všech pracovištích je standardem využití šetrné inhalační anestezie, případně pokročilé RTG stanoviště, které významně zvyšuje šance na určení správné diagnózy a následnou léčbu, ať už konzervativní nebo chirurgickou.